A tuhle znáte? Aneb malé zastavení u diet

Jestlipak jste někdy „drželi“ dietu? Asi by se v dnešním světě těžko našel někdo, kdo se s tímhle prazvláštním slovním spojením nesetkal. Máte pocit, že jde o žhavou novinku posledních desetiletí?

Trochu historie

Ne tak docela. Slovo dieta pochází z řeckého diaita, Δίαιτα – strava a původně znamenala řízený příjem pokrmů a tekutin za účelem dosažení specifického cíle. Čímž se zdaleka nemělo na mysli pouze dnes tak oblíbené hubnutí. Zpravidla šlo především o zdravotní, náboženské či filozofické hledisko.

Faktor zvaný „dieta“ vpadl do našich životů naplno v době po druhé světové válce. Jisté náznaky tu byly už ve dvacátých letech, kdy se do módy nakrátko dostal vzhled štíhlé, androgynní mondény. Nenápadný rozjezd tohoto trendu podpořený hollywoodskou konjukturou filmových hvězd poněkud utlumila druhá světová válka se svým přídělovým systémem a bojem o holé přežití. Nová generace už podobné starosti neznala a spolu s fenoménem Twiggy se v souvislosti s honbou za co nejštíhlejší postavou naplno rozvinul i tzv. dietní průmysl.

Co všechno už jsme mohli vyzkoušet?

Z hubnutí a zdravé výživy se postupně stal velmi výnosný byznys. Kdo by neznal nejrůznější koktejly, zázračné pilulky, bizarní výživové systémy a „hubnoucí“ kuchařky filmových celebrit i do té doby zcela neznámých osob? K tomu se – podobny krátkodobým módním trendům – přidávaly nejrůznější zaručené diety. Některé měly svůj původ v tzv. zdravotních dietách (nízkosacharidová, bezlepková, bezlaktózová, makrobiotika), jiné stavěly na jednostranném složení (proteinová, vajíčková, ananasová, tukožroutská polévka a jiné), další nechávaly strávníky hladovět (dieta Breussova), dodržovat přesně popsaný režim (Dukan, Mačingová, dělená strava) nebo chroustat suchary zapíjené vodou (Mayr).

A co teprve módní záležitosti, které více než na snaze o zdraví a vitalitu stavěly na pokusu naplnit marketingovou poptávku dietářů. Ti se často pod tlakem jo-jo efektu byli ochotni pustit téměř do čehokoliv. Tedy i do „army diety“, diety modelek, diety krabičkové nebo paleolitické. V dobách největšího rozmachu redukčních diet jsem se osobně setkala se zjevnými nesmysly typu hubnoucí náplast, krém… a dokonce i afirmace. (A jsem si jistá, že na spoustu bláznivých diet jsem buď zapomněla nebo ani nenarazila…)

Některé ze jmenovaných diet (určitým strávníkům) jistě třeba i krátkodobě pomohly dosáhnout vytoužené postavy. Většinou se ale dříve či později dostavilo zklamání doprovázené často i dalšími kilogramy navíc. Rozumnější variantou může pro některé jedince být hubnutí ve skupině (Weight Watchers, u nás STOB), kde se členové navzájem motivují k dodržování racionálně pojatého a dlouhodobě udržitelného jídelníčku.

Co opravdu funguje?

Čisté, chemicky neupravované suroviny. Střídmost a vyváženost. Pokud nás k vynechání některé ze složek potravy nenutí zdravotní důvody, měli bychom jíst vše – jen pamatovat na rovnováhu jednotlivých složek.

V posledních letech naštěstí vítězí zdravý rozum a my více přemýšlíme o tom, jak se jednotlivé složky stravy navzájem ovlivňují, učíme se čerpat z moudrosti přírodních národů a předků. Znovu jsme objevili vůni doma pěstované zeleniny a bylinek, sílu přírody a vděčnost za její dokonalou vyváženost.

Samostatnou kapitolou jsou v tomto směru tzv. superpotraviny nebo zelené potraviny – složky stravy s vysokým obsahem látek přispívajících k našemu zdraví. 

Na co bychom se měli ptát

Pokud se rozhodnete své stravování jakkoliv korigovat, je možná namísto otázky „Jak budu po této dietě vypadat?“ jiná: „Jak se díky tomuto jídlu budu cítit?“

Přeji Vám, abyste se vždycky cítili skvěle ☺.