Bylo sobotní ráno a já ještě napůl spící. Šla jsem synovi ukrojit chleba elektrickým kráječem. Byl to hrůzný zážitek, protože jsem si ukrojila společně s chlebem i špičku prstu! Bylo to hned, chleba se otočil, vyskočil a já neměla kus posledního článku prostředníčku. Okamžitě jsem byla probuzená. Hlavou mi probleskla neblahá vzpomínka na chirurgii, kde jsem byla nedávno. Připlácla jsem automaticky skoro ukrojenou špičku prostu zpět a utíkala rychle do koupelny nad umyvadlo.
Nebýt Artrinu, nevím, jak by to dopadlo
Krev tekla všude a já volala na manžela „honem, dones mi Artrin“. Manžel byl sice trochu zmatený, ale donesl ho. Hned jsem ho nanesla na zraněný prst. Nejdřív sice nešel moc nanést kvůli množství krve, ale poté se to podařilo. Po nějaké době už na prstě krém zůstal. Netrvalo dlouho a prst přestal tak nesnesitelně bolet a cukat. Prst už přestával krvácet. Jakmile v něm začalo zase cukat, nanesla jsem novou vrstvu Artrinu. Asi po půl hodině už to bylo lepší, ale stále jsem nanášela další vrstvu Artrinu. Nakonec mě prst přestal bolet takřka úplně.
Pojedu na chirurgii? Ne, mám lepší nápad
Přemýšlela jsem, co budu dělat dál. Dopravit se na chirurgii prst šít? Rána je sice velká a hluboká, ale zvládnu to i bez šití, rozhodla jsem se. Nechtělo se mi totiž klasicky trávit celý den na pohotovosti a čekat na nepříjemné doktory. Pamatovala jsem si na seminář Energy, kde nám paní Husárová popisovala léčbu svého zranění kolene – bylo taky řezné a hluboké. Zkusila jsem to, nanesla novou vrstvu Artrinu a zafačovala. Snažila jsem se myslet pozitivně, a tak jsem si šla číst.
Dnes už si na tento hrůzný zážitek nikdo nepamatuje. Ani si nikdo nevšimne, vše srostlo, jak mělo.
Netrvalo to dlouho a prst byl dobrý. Část už přirostla. Abych léčbu podpořila, začala jsem poranění potírat Cytovitalem. Rozhodla jsem se, že už pojedu do práce. Všechno bylo dobré, ale rychle jsem se zase vyděsila, protože špička prstu trochu zčernala. Mazala jsem dál, za další 2 dny už začala černá barva mizet. Po 4 dnech bylo vše krásně srostlé. Ale protože jsem neopatrná a občas si ránu rozškrábla, nanášela jsem Artrin a Cytovital ještě 10 dnů, ale pak už bylo vše v pořádku.