Dýchací cesty: horní a dolní cesty dýchací, jak fungují a jaké mají nemoci

Anatomie dýchacích cest: kudy jde vzduch od nosu do plic

Dýchací soustava, které se říká také dýchací systém nebo dýchací ústrojí, má jeden hlavní úkol: přivést do těla kyslík a odvést oxid uhličitý. Kromě toho vzduch čistí, nosem cítíme a hrtanem mluvíme.

Cesta vzduchu vede nosem nebo ústy do hltanu, přes hrtan do průdušnice. Ta se v hrudníku rozdělí na dvě hlavní průdušky a ty se větví jako strom až do nejužších průdušinek. Na jejich koncích jsou plicní sklípky a těch jsou miliony: dohromady mají plochu přes 100 m².

Části dýchacích cest shora dolů (1–3 horní cesty, 4–7 dolní cesty):

1. Nos (nasus) – vstup vzduchu, čich
2. Vedlejší nosní dutiny (sinus paranasales) – vzduchem vyplněné prostory v kostech lebky
3. Hltan (pharynx) – společná cesta pro vzduch i jídlo
4. Hrtan (larynx) – hlasivky a příklopka hrtanová
5. Průdušnice (trachea) – trubice vyztužená chrupavkou
6. Průdušky a průdušinky (bronchi, bronchioli) – průduškový strom
7. Plicní sklípky (alveoli pulmonis) – výměna kyslíku a oxidu uhličitého

Horní a dolní cesty dýchací: kde vede hranice?

Hranice vede v oblasti hrtanu. České učebnice anatomie řadí k horním cestám dýchacím nos s vedlejšími nosními dutinami a hltan, k dolním hrtan, průdušnici a průdušky až po plicní sklípky.

Horní cesty dýchací: nos, vedlejší dutiny a hltan

Horní cesty dýchací tvoří nos s vedlejšími nosními dutinami a hltan. Tady se vzduch upraví pro plíce a jeho cesta se kříží s cestou jídla.

Nos a vedlejší nosní dutiny

Nosní přepážka z kosti a chrupavky dělí nosní dutinu na dvě poloviny. Do dutiny vybíhají nosní skořepy, záhyby, které zvětšují plochu sliznice, takže nos vzduch lépe ohřeje a zvlhčí. Chloupky u vchodu zachytí větší částice, drobnější prach ulpí na hlenu a řasinky ho posouvají ven z nosu nebo dozadu do krku.

Kolem nosu leží čtyři páry vedlejších nosních dutin: čelní, čelistní, čichové a klínové. Jsou to vzduchem vyplněné prostory v kostech lebky, které odlehčují lebku, tvoří hlen a dávají hlasu zvuk. Do nosu ústí drobnými otvory.

Hltan

Hltan je trubice za nosem a ústy, která vede od spodiny lebky zhruba do výše 6. krčního obratle. Má tři části: nosohltan za nosem s nosní mandlí, ústní část za ústy s krčními mandlemi a dolní část, kde se cesta rozdělí na hrtan vpředu a jícen vzadu. Nosohltanem prochází jen vzduch, dolními částmi vzduch i jídlo.

Dolní cesty dýchací: hrtan, průdušnice, průdušky a sklípky

Dolní cesty dýchací začínají hrtanem a rozvádějí vzduch po celých plicích až do sklípků, kde se vyměňuje kyslík za oxid uhličitý.

Hrtan

Hrtan spojuje hltan s průdušnicí. Jeho největší chrupavku, štítnou, nahmatáte na krku jako ohryzek. Uvnitř jsou hlasivky, které se chvějí v proudu vydechovaného vzduchu. Vchod do hrtanu kryje příklopka hrtanová, pružná chrupavka, která se při polykání sklopí, aby jídlo a pití nezapadly do průdušnice.

Průdušnice

Průdušnice je hlavní dýchací trubice. Otevřenou ji drží 15–20 chrupavčitých prstenců, vzadu otevřených, takže se při nádechu nesplaskne. Vystýlá ji sliznice s řasinkami a pohárkovými buňkami. V hrudníku, zhruba ve výšce pátého hrudního obratle, se dělí na pravou a levou průdušku.

Průdušky a průdušinky

Průdušky se v plicích mnohokrát větví do stále užších trubic, až skončí nejužšími průdušinkami. Celek připomíná obrácený strom, a proto se mu říká průduškový strom. S každým větvením ubývá ve stěně chrupavky a přibývá hladké svaloviny, nejmenší průdušinky už chrupavku nemají.

Plicní sklípky

Na konci každé průdušinky jsou tisíce sklípků. Jejich stěna je z jediné vrstvy plochých buněk a obaluje ji síť vlásečnic, takže kyslík přejde do krve a oxid uhličitý do vzduchu během okamžiku. Až sem se dostanou jen částice menší než 3–5 mikrometrů a ty pozřou plicní makrofágy, obranné buňky sklípků.

Sliznice dýchacích cest: jak se průdušky samy čistí

Povrch sliznice dýchacích cest tvoří v nose, průdušnici i průduškách řasinkový epitel a na něm leží vrstva hlenu. V průdušnici je to víceřadý cylindrický epitel s řasinkami a s pohárkovými buňkami, které hlen tvoří. Dohromady fungují jako čisticí eskalátor, odborně mukociliární clearance.

Hlen zachytí prach, pyl i mikroby dřív, než doputují do plic. Pod ním je tenká tekutá vrstva s řasinkami, které kmitají v koordinovaných vlnách, víc než 1 000× za minutu, a posouvají hlen v průdušnici nahoru rychlostí asi 0,5–1 cm za minutu. V hltanu ho bez povšimnutí spolkneme, a co řasinky nestihnou, vykašleme.

Tohle čištění je hlavní vrozená obrana plic. Proto záleží na tom, co sliznicím dýcháme.

Nemoci dýchací soustavy: onemocnění dýchacích cest podle místa vzniku

Akutní nemoci dýchacích cest mají nejčastěji na svědomí viry: rýmu, bolest v krku, zánět hrtanu i většinu zánětů průdušek. Dlouhodobé nemoci plic a dýchacích cest, jako astma nebo CHOPN, mají jiné příčiny. Rozbalte si část, která vás zajímá.

Jak dlouho už kašlete? Akutní, déletrvající a chronický kašel

Podle délky dělí lékaři kašel na akutní, který trvá kratší dobu než 3 týdny, déletrvající neboli subakutní (3 až 8 týdnů) a chronický, který trvá 8 týdnů a déle. U dětí se za chronický považuje už kašel delší než 4 týdny. Délka napoví, co za kašlem nejspíš je.

Když se batole rozkašle náhle, třeba při jídle nebo hře, může mít v dýchacích cestách drobný předmět. Nečekejte a jeďte k lékaři, při dušení volejte 155.

Kdy s dýchacími potížemi k lékaři

Většina rýmy, bolesti v krku i kašle při nachlazení odezní sama. Lékaře ale potřebujete, když se objeví varovné příznaky nebo potíže trvají déle, než je obvyklé.

• Ještě dnes k lékaři (mimo ordinační hodiny na pohotovost): vykašlávání krve nebo rezavého hlenu, dušnost, vysoká horečka s třesavkou nebo horečka déle než týden.
• Do několika dní k praktickému lékaři: hubnutí bez snahy, hustý zelenožlutý zapáchající hlen, teplota přes 3 dny.
• Při příští návštěvě: kašel déle než 3 týdny, který neslábne, chrapot déle než 2 týdny (u dítěte déle než týden), ucpaný nos a tlak v obličeji přes 10–14 dní, kašel, který se pořád vrací.
• Vždy s lékařem: lidé s astmatem, CHOPN, nemocí srdce, cukrovkou, oslabenou obranyschopností, senioři, těhotné a malé děti.

Co sliznicím prospívá: vlhkost vzduchu, nekouření, pití a očkování

Řasinky pracují nejlépe ve vzduchu, který není suchý ani přesycený vlhkostí, a bez kouře. Dál pomůže dost tekutin a očkování proti nejvážnějším nemocem plic.

Doplňky stravy: jak číst etiketu a nesčítat dávky

Nejčastěji se ptáte na vitamin C, vitamin D a zinek. Aby se dávky z více přípravků nesčítaly, sledujte na etiketě tři věci:

• Kolik látky je v denní dávce v mg nebo µg a kolik to je procent referenční hodnoty příjmu (RHP).
• Jestli stejnou látku neberete i v jiném přípravku. Zinek a vitamin D bývají i v multivitaminech. U vitaminu D je horní bezpečná hranice 100 µg denně pro dospělé a 50 µg pro děti od 1 do 10 let.
• Pro koho přípravek není: upozornění pro děti, těhotné a kojící.

Bylinné přípravky najdete v kategorii Dýchací cesty.

Časté otázky o dýchacích cestách

Článek je informativní a nenahrazuje vyšetření ani radu lékaře. Doplněk stravy není náhradou pestré a vyvážené stravy a zdravého životního stylu. Nepřekračujte doporučenou denní dávku. Těhotné a kojící ženy, rodiče malých dětí a lidé s chronickou nemocí nebo s léky na předpis se o užívání doplňků poraďte s lékařem.