Vážení zákazníci, vzhledem k velké vytíženosti přepravních služeb, může docházet k výraznému zpoždění vašich zásilek. Prosíme, nenechávejte objednávky na poslední chvíli. Děkujeme za pochopení.

Příliš sladký život

 Všimli jste si někdy, kolik je kolem nás potravin obsahujících cukr? A proč vlastně máme tak často chuť na sladké? To, že cukr zdaleka nenajdeme jen v čokoládě a dalších sladkostech, už většinou víme. Přesto nás jeho výskyt leckdy překvapí i tam, kde bychom ho rozhodně nečekali. Bílé pečivo, kečupy, omáčky a další potraviny. Nápoje a kořenící směsi. Zkrátka leckde tam, kde je zapotřebí „přidat trochu chuti“. I u zodpovědného a střídmého strávníka může být proto celkové množství cukru přijatého za jediný den alarmující.

Nebezpečné menu

Pojďme se podívat na jeden obyčejný den v životě slečny Sladké. Ráno snídá misku cereálií s ovocem a jogurtem. K tomu kávu. Tu sice nesladí, ale občas zhřeší a místo müsli si dopřeje velkou koblihu s čokoládovou polevou nebo hrnek horké čokolády. Dopoledne v práci mívá ke svačině banán. Někdy sladkou tyčinku. Oběd tvoří nabídka firemní jídelny - těstoviny, ryba s bramborem, kuře s omáčkou nebo pečené. Cestou zpátky do kanceláře si někdy dá malý nanuk… občas sušenku. Odpolední svačina - to je kousek knäckebrotu se šunkou nebo miska nakrájené zeleniny a pikantní pomazánka. Večeře různorodá podle toho, zda slečna Sladká večeří doma (a v mrazáku zbylo ještě něco od nedělního oběda), staví se u rodičů - anebo zajde s přítelem na pizzu či těstoviny… Oříšky nebo slané krekry večer u televize sice nejsou pravidlem, ale úplnou výjimkou také ne. A když už se servírují, je třeba je něčím dobrým zapít. Když sečteme jednotlivé položky, na jednoduché sacharidy narazíme v podstatě v každém ze jmenovaných jídel. Ať už jde o řepný či ovocný cukr, anebo třeba bílou mouku.

V čem je zrada

Po konzumaci jednoduchého (bílého) cukru dochází k jeho rychlému vstřebání do krevního oběhu. Prudce se zvýší hladina krevního cukru a slinivka břišní musí vyloučit velké množství hormonu inzulinu, který má za úkol odstranit cukry z krve.  Protože nejde o zanedbatelné množství, energie přijatá z cukru se  nedá „uskladňovat“ do jater a svalů a ukládá se ve formě tukových zásob. To jsou ty nepěkné polštáře kolem pasu i jinde, které slečně Sladké dělají starosti, kdykoliv chce dopnout šaty z loňska. Proces vyplavování cukru trvá kolem 30 – 60 minut. Pak hladina krevního cukru poklesne a tělo  následkem tzv. hypoglykemie (prudký pokles cukru v krvi) opět žádá rychlý přísun další dávky cukrů. Proto budete mít chuť na sladké znovu a znovu. Kromě přibývání na váze vede tento styl stravování k poškození slinivky a celého vnitřního systému a podle některých odborníků není nijak vzácné se k cukrovce "projíst" během 5 až 10 let.

 Cukr nechutná jen nám. Díky němu se v našem těle daří i plísním, baktériím, a virózám. Ty pak dál oslabují tělo, takže máme mnohem méně energie… a čím jiným se „povzbudit“, než třeba kouskem čokolády? Začarovaný kruh se tak uzavírá.

Co nám tělo vlastně říká

Pronásleduje-li nás neodolatelná chuť na sladké, je velmi pravděpodobné, že nemáme dost minerálů a bílkovin. Nejčastěji v naší stravě chybí selen, zinek, hořčík, draslík, jód, mangan a chrom.  Vyzkoušejte sami – až Vás příště přepadne touha po tabulce mléčné čokolády, zkuste si místo ní dopřát kvalitní steak.

Další věc, nad kterou je užitečné se zamyslet, je množství soli v našem jídelníčku. Jejím omezením můžeme ovlivnit i takovou věc, jako je chuť na přeslazené potraviny.

A co duše?

Odborníci na výživu často poukazují na to, že bažíme-li po cukru, možná nám v životě schází něco sladkého, opojného (jako např. láska, pozitivní emoce a city). Ne nadarmo jsou koneckonců cukrovinky a bonboniéry jednou z nejčastějších pozorností, jimiž dáváme druhým najevo svou přízeň. Napadlo Vás to taky? Copak asi chybí slečně Sladké?

Jak z toho ven

Na prvním místě bychom si měli zajistit dostatek kvalitních bílkovin. Bez nich tělo chřadne, svaly atrofují, metabolismus se zpomaluje, imunitní systém se zhoršuje a... přichází opět chuť na něco sladkého. Bílkoviny můžeme přijímat buď v živočišné formě (maso, ryby, vejce, mléčné výrobky), nebo ve formě rostlinné (pšenice, žito, ječmen, oves, kuskus, bulgur, quinoa, jáhly, luštěniny jako čočka, fazole, hrách, cizrna, dále pak sójové deriváty jako tofu, tempeh, miso).

Zapomínat bychom neměli ani na ořechy, mořské plody, čerstvou zeleninu, pivovarnické kvasnice, a celozrnné výrobky.

Ať už jde o fytominerály obsahující unikátní kombinaci prvků potřebných pro správné fungování našeho metabolismu nebo  Regalen, který normalizuje hladinu krevního cukru a přispívá i ke správnému metabolismu uhlohydrátů, bílkovin a tuků.

A pokud chceme mlsat, je tu spousta zdravých alternativ. Už jste jedli ambrózii