Oslabená imunita: příznaky, příčiny a kdy zbystřit

Kolik nachlazení za rok je ještě normální?

Ve velkém sledování rodin v americkém Tecumsehu měly děti do dvou let kolem šesti onemocnění s rýmou, kašlem nebo bolestí v krku za rok, děti od pěti do devíti let tři až čtyři a lidé nad 60 let něco přes jedno. Čtyři rýmy za zimu u předškoláka jsou tedy spíš pravidlo než varování.

Čísla jsou z USA a starší, vzorec ale platí: nejvíc nemocí mají batolata a pak rodiče malých dětí, kterým je domů nosí předškoláci. Kalkulačka porovná váš počet s průměry ze studií.

Příznaky oslabené imunity: podle čeho ji poznat

Slabá, špatná nebo snížená imunita se pozná spíš podle průběhu nemocí než podle jejich počtu. Lékaři zbystří, když jedna infekce střídá druhou, když jsou nemoci nezvykle těžké nebo nezaberou ani antibiotika a když podobné potíže mají i příbuzní. Podle příručky MSD k typickým projevům patří:

• Opakované záněty dutin, průdušek, středního ucha nebo zápaly plic, často jako první signál.
• Těžké infekce způsobené bakteriemi, které se vracejí nebo mají komplikace.
• Infekce úst, očí a zažívacího traktu. Časným signálem bývá moučnivka, bílý povlak v ústech způsobený kvasinkami.
• Celkové potíže: horečky, zimnice, nechutenství, hubnutí a bolesti břicha, u kojenců dlouhodobý průjem a neprospívání.

A co únava nebo pocit, že „na mě něco leze“? To zná skoro každý a samo o sobě to poruchu obranyschopnosti neprokazuje. Častěji za tím stojí nevyspání, stres nebo viróza, ze které se oslabený organismus teprve dostává. Únava, která trvá týdny, patří k praktickému lékaři.

Porucha a selhání imunity: vrozené, nebo získané

Jaké má porucha imunity příznaky, shrnuje výčet výše. Lékaři rozlišují dva typy. Vrozené, takzvané primární poruchy jsou dané geneticky a projevit se mohou v dětství i v dospělosti. Jejich varovné signály pro děti a pro dospělé najdete v kalkulačce nahoře.

Mnohem častější jsou získané poruchy. Vznikají při jiné nemoci, jako je cukrovka, nádory, nemoci ledvin a jater nebo HIV, po odstranění sleziny, při podvýživě, závislosti na alkoholu a po rozsáhlých popáleninách. Obranyschopnost tlumí i některé léky: kortikoidy, chemoterapie, imunosupresiva a některé léky na epilepsii. Selhání imunity je stav, kdy obrana vypadne natolik, že nemocného ohrožují i mikroby, které zdravému člověku neublíží.

Jak se tělo brání: tři vrstvy obrany

Obranyschopnost není jeden orgán ani jedna hodnota v krvi. Podle příručky MSD funguje ve vrstvách: na povrchu kůže a sliznice, pod nimi vrozená obrana, která zasahuje hned, a nakonec získaná obrana, která se učí a pamatuje si. Klepnutím na vrstvu zjistíte, co dělá a co ji oslabuje.

Příčiny oslabené imunity: co ji doopravdy oslabuje

Nejčastěji věci, které jde změnit: krátký spánek, dlouhodobý stres, kouření, alkohol a jídelníček chudý na bílkoviny a živiny. K nim patří příčiny, které ovlivnit nejdou, tedy věk, některé nemoci a léky.

Spánek kratší než šest hodin

V pokusu s 164 zdravými dospělými vědci týden měřili spánek náramkem a pak jim do nosu kápli rýmový virus. Kdo spal méně než šest hodin, měl zhruba čtyřikrát vyšší šanci nachladit se než ten, kdo spal přes sedm hodin. Mezi šesti a sedmi hodinami už rozdíl nevyšel.

Dlouhodobý stres

Ve slavném britském pokusu dostalo 394 dobrovolníků do nosu virus, který způsobuje nachlazení. Kdo měl víc stresu, onemocněl častěji: podle míry stresu 27 až 47 % z nich. Nevysvětlilo to kouření, alkohol, strava ani spánek.

Kouření a alkohol

Kouření mění stavbu sliznice dýchacího ústrojí a tlumí obranné reakce. Kuřáci mají několikanásobně vyšší riziko chřipky, která u nich navíc probíhá hůř. Alkohol ovlivňuje obranyschopnost i v menších dávkách, dlouhodobé pití pak zvyšuje náchylnost k virovým i bakteriálním infekcím.

Chudý jídelníček a málo pohybu

Podvýživa patří podle MSD mezi příčiny získané poruchy obranyschopnosti. Například při nedostatku zinku mají starší děti častější infekce.

Pohyb působí opačně. Ve studii s 1 002 dospělými ve věku 18–85 let měli ti, kdo se aspoň pět dní v týdnu zadýchali, za 12 podzimních a zimních týdnů o 43 % méně dní s infekcí horních cest dýchacích než lidé, kteří se skoro nehýbali.

Co víme o vitaminu D

Souhrn 25 studií s 11 321 lidmi ukázal, že doplňování vitaminu D mírně snížilo počet lidí s akutní respirační infekcí, nejvýrazněji u těch, kdo ho měli v krvi velmi málo, pod 25 nmol/l. Novější souhrn 43 studií našel jen malý rozdíl (aspoň jednu infekci mělo 61,3 % lidí s vitaminem D a 62,3 % s placebem) a výraznější účinek u lidí s nízkou hladinou už nepotvrdil. Proč ho máme v zimě málo, rozebírá článek Vitamin D na podzim a v zimě.

Oslabená imunita u dětí: kdy je to jen školka

Dítě, které nastoupí do školky, bývá první rok nemocné často, a obvykle to neznamená slabou obranyschopnost. Získaná obrana se teprve učí a každý nový virus musí poznat poprvé. Většina dětí podle Americké pediatrické akademie prodělá jen za první dva roky života kolem 8–10 nachlazení, v kolektivu nebo se staršími sourozenci i víc. U malých dětí navíc příznaky trvají déle než u dospělých.

Varovné signály pro děti ukáže kalkulačka nahoře po výběru dítěte nebo školáka. Pomáhá nekouřit doma ani v autě: pasivní kouření zvyšuje u dětí riziko zánětu středního ucha. Kdy s nemocným dítětem k lékaři hned, shrnujeme v článku Chřipka, nachlazení, nebo covid?

Oslabená imunita po covidu: co se zatím ví

Asi 6 ze 100 lidí, kteří prodělali covid, má podle WHO dlouhodobé potíže. Začnou do tří měsíců od nemoci a trvají aspoň dva měsíce. Nejčastěji jde o únavu, dušnost, bolesti svalů a kloubů, potíže se soustředěním a se spánkem.

Australská studie našla u lidí s dlouhodobými potížemi po covidu změny v obranných buňkách ještě osm měsíců po nákaze. Jestli to znamená, že pak častěji onemocní jinými infekcemi, zatím jasné není. Pokud se po covidu necítíte dobře déle než pár týdnů nebo marodíte častěji než dřív, řekněte to praktickému lékaři.

Jak posílit imunitu u dospělých: co opravdu funguje

Nejspolehlivěji tím, co obranyschopnost neubírá: spát aspoň sedm hodin, hýbat se, nekouřit, pít alkohol jen málo, jíst pestře a nechat se očkovat. Rychlé „nakopnutí“ neexistuje a kdo od posílení imunity čeká výsledek do týdne, bývá zklamaný.

Spánku se podrobně věnuje článek Jak rychle usnout a lépe spát. Očkování naučí tělo tvořit protilátky stejně jako nemoc, ale bez rizika jejích komplikací. A přestat kouřit pomůže i dětem v domácnosti.

Kdy k lékaři a jak probíhá imunologické vyšetření

S častými nemocemi začněte u praktického lékaře, s dítětem u pediatra. K imunologovi vás pošle, když sedí dva a více varovných signálů ze seznamu v kalkulačce, nebo když jsou infekce těžké či neobvyklé. Kdy jít k lékaři s jedním konkrétním nachlazením nebo chřipkou, najdete v článku Chřipka, nachlazení, nebo covid?

Co obnáší imunologické vyšetření

Začíná se rozborem krve: krevním obrazem, tedy počtem bílých krvinek, a hladinami protilátek v krvi. Podle výsledku může imunolog přidat kožní testy s malým množstvím bílkovin běžných mikrobů, genetické vyšetření a výjimečně odběr vzorku z mízní uzliny nebo kostní dřeně. Žádné jedno číslo, které by ukázalo „sílu imunity“, neexistuje.

Doplňky pro imunitu: na co se dívat na etiketě

Doplněk stravy nevyrovná nevyspání ani kouření. Kdo ale jí málo pestře nebo je vegan, může chybějící látky doplnit. K normální funkci imunitního systému přispívají vitamin A, C, D, B6, B12, folát, zinek, selen, měď a železo.

• Kolik látky je v denní dávce a kolik procent referenční hodnoty příjmu (RHP) to je.
• Součet ze všech přípravků: bezpečný horní limit pro dospělé je u zinku 25 mg denně a u selenu 255 µg denně ze všech zdrojů dohromady.
• Zinek a antibiotika: s chinolony a tetracykliny je berte s odstupem 2–6 hodin, jinak se navzájem hůř vstřebávají.
• Pro koho přípravek není: každá etiketa to uvádí zvlášť, často jde o děti do určitého věku, těhotné a kojící ženy. Kdo bere léky na předpis, poradí se s lékařem.

Další vitaminy, houby a bylinné čaje na podzim a zimu najdete na stránce Imunita na zimu.

Časté otázky

Článek je informativní a nenahrazuje vyšetření ani radu lékaře. Doplněk stravy není náhradou pestré a vyvážené stravy a zdravého životního stylu. Nepřekračujte doporučenou denní dávku.