Nejlepší probiotika: jak poznat kvalitní a co jsou přírodní probiotika

Jaká jsou nejlepší probiotika? Pro všechny žádná

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které v dostatečném množství prospívají zdraví toho, kdo je přijímá. Tak je definuje WHO a FAO a v roce 2014 tuto definici potvrdil panel odborníků ISAPP. Důležité je slovo „dostatečné“ a také to, o jaké mikroorganismy jde.

Výsledky se totiž liší kmen od kmene a podle toho, k čemu se použijí. Rozbor 228 studií ukázal, že účinek je vázaný na konkrétní kmen i na účel. Americký institut NIH to vysvětluje jednoduše: když určitý laktobacil v něčem pomůže, neznamená to, že jiný laktobacil nebo bifidobakterie udělá totéž.

Která probiotika jsou tedy nejlepší? Ta, u kterých víte, jaký kmen kupujete, kolik ho v denní dávce je a že ho tam bude dost i na konci trvanlivosti.

Jak poznat kvalitní probiotika podle etikety

Kvalitní přípravek má na etiketě šest věcí: celý název kmene, počet CFU na denní dávku, údaj, zda počet platí do konce trvanlivosti, počet kmenů, skladování a další složky. Vyzkoušejte si je na vzorové etiketě:

Nejkvalitnější probiotika poznáte i podle toho, že údajům na etiketě můžete věřit. V britském rozboru z roku 2025 měly přípravky pro lidi velký rozptyl a jeden z pěti neobsahoval žádné zjistitelné živé bakterie. V některých výrobcích se podle NIH našly i jiné mikroorganismy, než uvádí etiketa.

Rod, druh a kmen: jak číst název na krabičce

Název má tři patra jako rodokmen. Rod je příjmení (Lactobacillus, Bifidobacterium), druh křestní jméno (rhamnosus, bifidum) a kmen konkrétní jedinec s vlastním číslem (GG, La-14, LMG 18243). Studie se vždy týkají kmene.

V roce 2020 mikrobiologové rozdělili původní rod Lactobacillus podle genomů do 25 rodů. Z Lactobacillus rhamnosus se stal Lacticaseibacillus rhamnosus, z Lactobacillus plantarum Lactiplantibacillus plantarum. Na etiketách se často drží starý název, jde ale o tytéž bakterie. Souhrnně se jim dál říká laktobacily.

Nejsilnější a nejúčinnější probiotika: rozhodují miliardy?

Nerozhodují. Silná probiotika nejsou ta s největším číslem na krabičce, ale ta, u kterých sedí kmen a dávka na den, a to až do konce trvanlivosti. Kanada a Itálie počítají s minimem 1 miliardy CFU na porci nebo den. Kolik je dost, se jinak liší podle kmene a účelu.

Číslo na krabičce proto srovnávejte s dávkou, se kterou se kmen zkoušel ve studiích, ne s konkurencí v regálu. U směsí bez označení kmenů to udělat nejde.

Přírodní probiotika: které potraviny mají živé kultury

Hledáte probiotika přírodní cestou, z jídla? Přírodní zdroje živých kultur jsou kvašené potraviny, ve kterých bakterie po výrobě přežily: kefír, jogurt, nepasterované kysané zelí a kimchi, miso nebo většina zrajících sýrů. Pokud se ale potravina po kvašení zahřeje, peče nebo filtruje, živé buňky v ní nezůstanou.

Nejsilnější přírodní probiotika? Hlavně ta živá

Žebříček neexistuje. Kvašená potravina a probiotikum nejsou totéž: o probiotiku se podle odborníků ISAPP dá mluvit, až když obsahuje přesně popsaný kmen s doloženým přínosem a v dostatečném počtu až do konce trvanlivosti. U kefíru, jogurtu nebo zelí z obchodu se to obvykle neměří. Víte jen, že živé kultury obsahují, a to je pro jídelníček dobrá zpráva.

Nejlepší přírodní probiotikum je tedy to, které vám chutná a jíte ho pravidelně. Tři rady, jak živé kultury z jídla neztratit:

Jak jinak podpořit střeva jídlem, pitím a pohybem, rozebíráme v článku Tipy, jak zlepšit trávení.

Živé kultury a antibiotika: co ukázaly studie

Při antibiotikách se často objeví průjem. Studie ukazují, že u lidí, kteří k nim berou živé kultury, je ho méně. Nezávislá síť Cochrane, která souhrnně hodnotí výzkum, prošla v roce 2019 celkem 33 studií s 6 352 dětmi. Mezi dětmi, které k antibiotikům dostávaly živé kultury, mělo průjem 8 %, ve srovnávací skupině 19 %. Jinak řečeno: na jeden ušetřený průjem bylo potřeba podávat kultury devíti dětem.

Výsledky se lišily podle toho, jaké kultury a v jakém množství děti dostávaly, a autoři chtějí závěr potvrdit další velkou studií. Nežádoucí účinky byly vzácné a podobně časté jako bez kultur (4 % proti 6 %): vyrážka, nevolnost, plynatost, nadýmání nebo zácpa.

U dospělých, kteří nebyli v nemocnici, souhrn 17 studií s 3 631 lidmi zachytil zhruba poloviční pravděpodobnost průjmu při antibiotikách. Který kmen a jakou dávku zvolit, proberte s lékařem nebo lékárníkem.

Kdy být opatrný a poradit se s lékařem

Pro většinu zdravých lidí jsou živé kultury bezpečné, ve studiích se ale bezpečnost sleduje nedůsledně. Popsaná rizika jsou hlavně u lidí, jejichž obranyschopnost je výrazně oslabená. Opatrnost platí pro tyto skupiny:

• Kriticky nemocní: u pacientů na jednotce intenzivní péče se bakterie z kapslí dostaly až do krve.
• Lidé s centrálním žilním katétrem a vážně oslabení pacienti: u nich observační studie popsaly vážné komplikace.
• Výrazně oslabená obranyschopnost kvůli nemoci nebo lékům, které ji tlumí: riziko je vyšší.
• Předčasně narozené děti: americký úřad FDA kvůli vážným případům varoval lékaře.

Těhotné a kojící ženy a rodiče malých dětí se řídí upozorněním na etiketě, u většiny přípravků je tam konzultace s lékařem.

Nejlepší probiotika pro dospělé i děti? Pět etiket k porovnání

Vybrali jsme pět přípravků, které se liší formou i složením. Údaje jsou opsané z karet produktů, takže je můžete projít stejně jako vzorovou etiketu:

• Synerbio LGG: jeden přesně popsaný kmen v kapsli, kterou můžou i vegani.
• NATIOS Premium: deset kmenů s označením, bez stop laktózy, lednici nepotřebuje.
• Probiosan Inovum: české kapsle, kde jsou kultury doplněné inulinem, kolostrem a hlívou; obsahují mléčnou složku.
• Viridikid Synerbio: prášek s odměrkou pro děti od 4 do 14 let.
• Synerbio Saccharomyces Boulardii: kvasinka spolu s bakteriemi, jen pro dospělé.

Další přípravky najdete v kategorii Probiotika a prebiotika.

Časté otázky

Článek je informativní a nenahrazuje vyšetření ani radu lékaře. Doplněk stravy není náhradou pestré a vyvážené stravy a zdravého životního stylu. Nepřekračujte doporučenou denní dávku.