Překyselení organismu: příznaky, test a co tělu opravdu pomáhá

Co je překyselení organismu a jak tělo hlídá pH

pH říká, jak je něco kyselé: 7 je neutrální, pod 7 kyselé, nad 7 zásadité. V těle nemá všechno stejné pH a je to tak správně. Žaludek je silně kyselý, moč se mění podle jídla a krev se drží v úzkém pásmu.

Krev je mírně zásaditá, pH má zhruba 7,35–7,45. Když tělo zpracuje maso, sýry nebo obiloviny, vznikají kyseliny. Zelenina a ovoce zase dodají zásadité minerální soli. Krev to ihned vyrovnává svými nárazníkovými látkami (lékaři jim říkají pufry). Plíce podle potřeby zrychlí nebo zpomalí dech a vydýchají víc nebo míň oxidu uhličitého, a to během minut. Ledviny přebytek kyselin vyloučí do moči a vyrobí nový bikarbonát, ten hlavní nárazník v krvi. Ledviny pracují pomaleji, řádově dny.

Skutečné překyselení krve se jmenuje acidóza. Je to vážný stav, který vzniká při nemoci, třeba při neléčené cukrovce, selhání ledvin, otravě nebo těžkém průjmu. Běžným jídelníčkem ho zdravý člověk nevyvolá. Když se v běžné řeči mluví o „překyseleném organismu“, nejde tedy o nemoc, ale o obavu, že jíme moc kyselinotvorných potravin. Jedno ale platí: jídlo mění, kolik kyselin musí ledviny vyloučit a jak kyselá bude moč.

Jak odkyselit organismus a jak rychle to jde?

Jak odkyselit tělo rychle? Rychlá cesta neexistuje a není potřeba. pH krve se podle jídla mění jen nepatrně a zůstává v normě. Moč může být zásaditější už po pár jídlech plných zeleniny, ale to je jen otisk toho, co jste snědli. Co má smysl: ke každému jídlu přidat zeleninu, ovoce nebo brambory. Jak takový den vypadá, najdete u jídelníčku níž.

Jak dlouho trvá odkyselení organismu?

Ledviny kyseliny z jídla vylučují průběžně, každý den. pH moči odráží, co jste jedli v posledních dnech. Proto se před vyšetřením moči doporučuje několik dní jíst běžně. Kúry, které slibují „odkyselení tkání“ za pár týdnů, se nemají o co opřít.

Příznaky překyselení organismu a jejich skutečné příčiny

Na internetu se jako příznaky překyselení uvádějí únava, bolest hlavy, kloubů a svalů, pálení žáhy, kyselo v puse nebo nadýmání. Žádný z nich o pH krve nic neříká. Mají ale své obvyklé příčiny, které stojí za to prověřit:

Skutečná acidóza: kdy volat 155

Test na překyselení organismu: co ukáže pH moči

Jako domácí test na překyselení slouží proužky na pH moči. Koupíte je v lékárně a ukážou pH moči v dané chvíli. Podle MedlinePlus je běžné pH moči 4,6 až 8,0. Moč je kyselejší po mase, rybách a sýrech a zásaditější po zelenině, ovoci a mléčných výrobcích kromě sýrů. Ovlivní ji i některé léky nebo infekce močových cest.

Jak měřit pH moči doma

1. 1Proužky kupte v lékárně a zkontrolujte datum spotřeby. Prošlé ukazují nepřesně.
2. 2Měřte vždy ve stejnou denní dobu, ať můžete výsledky porovnat.
3. 3Proužek namočte na chvilku do čerstvé moči v čisté nádobě nebo ho podržte v proudu.
4. 4Barvu porovnejte se stupnicí na obalu přesně v čase, který je uvedený v návodu.
5. 5Zapište si hodnotu a co jste den předtím jedli. Sledujte týden, ne jedno měření.

Co domácí test neukáže

pH krve ani žádné „pH tkání“. Proužek ukáže, co jste jedli, ne jestli je tělo „překyselené“. Test slin je na tom ještě hůř: v italské studii s 94 dětmi a dospívajícími bikarbonát ve slinách neodpovídal hodnotám v krvi.

Jak se překyselení vyšetřuje u lékaře

Z krve. Lékař nechá změřit krevní plyny (pH krve, oxid uhličitý) a bikarbonát. Bikarbonát lze změřit i z běžného odběru krve. Normální je podle MedlinePlus 22 až 28 mmol/l. Tím se acidóza prokáže, nebo vyloučí.

Zásadité a kyselinotvorné potraviny: seznam s čísly

Němečtí vědci Thomas Remer a Friedrich Manz spočítali pro potraviny tzv. PRAL (potential renal acid load), tedy kolik kyselin potravina po strávení přidá ledvinám. Kladné číslo znamená kyseliny, záporné zásady. Vzorec vychází z obsahu bílkovin, fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku. Odhad z jídelníčku dobře souhlasil s tím, jak kyselá byla moč. Jednotka je mEq (miliekvivalent), množství kyseliny nebo zásady.

Čísla níž jsme spočítali podle jejich vzorce z americké databáze složení potravin USDA, vždy na 100 g. Proto se od starších tabulek mohou trochu lišit.

Nejvíc zásadité potraviny

• Sušené ovoce: meruňky −21,7, fíky −14,1, datle −13,7, švestky −13,4, rozinky −12,1.
• Listová zelenina a bylinky: špenát −11,8, petržel −11,1.
• Ovoce: avokádo −8,2, banán −6,9, kiwi −5,6, pomeranč −3,6, citron −2,3, jablko −1,9.
• Zelenina a brambory: brambory vařené ve slupce −6,1, mrkev −5,7, červená řepa −5,4, celer −5,0, rajče −4,1, brokolice −4,0.
• Luštěniny: bílé fazole vařené −5,6. Čočka vychází mírně kyselinotvorně, +2,1.

Citron chutná kysele, ale ledvinám nakonec přidá zásady. Kyselinu citronovou tělo spálí a zůstanou zásadité minerály, hlavně draslík.

Kyselinotvorné potraviny

• Sýry: parmazán +24,7, gouda +20,0, eidam +17,8, cottage +7,9.
• Maso a uzeniny: kuřecí prsa +17,3, vepřová pečeně +13,3, mleté hovězí +12,6, salám +10,4, šunka +6,9.
• Ryby a vejce: losos +11,1, treska +9,9, vejce +9,0.
• Obiloviny a ořechy: ovesné vločky (suché) +9,7, vlašské ořechy +5,6, celozrnný chléb +4,6, těstoviny vařené +3,5, rýže vařená +1,7.
• Zhruba neutrální: mléko +0,2, bílý jogurt +0,1, máslo +0,4, káva −1,0, černý čaj −0,8.

Jídelníček na odkyselení organismu: jak poskládat talíř

Kyselinotvorné neznamená špatné. Maso, ryby a vejce dodávají bílkoviny, sýr i vápník a celozrnné pečivo dobře zasytí. Nic nemusíte vyřazovat. Stačí, aby zelenina, ovoce nebo brambory byly u každého jídla:

• Snídaně: ovesná kaše s banánem a hrstí sušených meruněk.
• Oběd: kuře s vařenými bramborami a velkou porcí brokolice.
• Večeře: chléb s vejcem, k tomu rajče a paprika.
• Svačiny: ovoce, mrkev, jogurt.

Kolik který talíř dá kyselin a zásad, si spočítejte:

Zásaditá voda a čaj na odkyselení

Žaludek je kyselý. Ve studii u zdravých dospělých měl nalačno pH kolem 1,7. Po jídle krátce vystoupalo a do dvou hodin se vrátilo. Zásaditou vodu tak žaludek rychle zneutralizuje a pH krve nezmění. Čaj je z pohledu PRAL skoro neutrální (černý −0,8). Pijte ho klidně kvůli chuti a pitnému režimu.

Co zásaditá strava umí a co ne

Shrnuto: víc zeleniny a ovoce se vyplatí, jen z jiných důvodů, než slibují kúry na odkyselení.

Překyselený žaludek: příznaky a co pomáhá

Překyselení žaludku je něco jiného než překyselený organismus. Žaludek je kyselý vždycky, kyselinu potřebuje k trávení bílkovin. Potíže nastanou, když se žaludeční šťáva vrací do jícnu. Lékaři tomu říkají reflux, a když se vrací často, refluxní choroba jícnu.

Příznaky a projevy překyseleného žaludku

• Pálení žáhy: palčivý pocit za hrudní kostí, který stoupá od žaludku ke krku.
• Kyselo nebo hořko v puse a návrat žaludečního obsahu do úst bez zvracení.
• Potíže bývají horší po velkém jídle, při předklonu a vleže.
• Někdy bolest na hrudi. Ta se podle gastroenterologů nedá odlišit od bolesti srdce, proto ji nikdy nesvádějte na žaludek bez vyšetření.

Co pomáhá na překyselený žaludek

Americká odborná společnost gastroenterologů (ACG) doporučuje tyto kroky:

1. 1Zhubnout, pokud máte nadváhu. Lidé, kteří zhubli, měli kyselinu v jícnu kratší dobu.
2. 2Nejíst 2–3 hodiny před spaním. Po pozdní večeři zůstává kyselina v jícnu vleže déle.
3. 3Zvednout čelo postele, když vás pálí žáha v noci. Stačí podložky pod nohy postele u hlavy. V klinických studiích zvednutí čela zkrátilo dobu s kyselinou v jícnu vleže z 21 % na 15 % času.
4. 4Nekouřit.
5. 5Vynechat jídla, po kterých vás pálí žáha. Často to bývá tučné jídlo, čokoláda, sycené nápoje, pálivá jídla, citrusy a rajčata. Každý ale reaguje jinak, nevyřazujte všechno najednou.

Co jíst při překyseleném žaludku

Univerzální dieta neexistuje. Pomáhají menší porce, jíst pomalu, vsedě a ne těsně před spaním. Z jídelníčku vyřaďte to, po čem vás pálí žáha, a ostatní klidně jezte. Pomůže si pár týdnů zapisovat, co jste jedli a kdy přišly potíže. Léky na pálení žáhy z lékárny krátkodobě uleví. Poraďte se o nich s lékárníkem, a když je potřebujete pořád, s lékařem.

Kdy k lékaři

• Hned, volejte 155: rychlé hluboké dýchání se zmateností nebo zvracením, bolest na hrudi, zvracení krve nebo černá stolice.
• Brzy: potíže nebo bolest při polykání, hubnutí bez snahy, opakované zvracení, pálení žáhy dvakrát týdně a častěji po několik týdnů nebo takové, které se přes úpravy jídla a léky z lékárny nelepší.
• Při příští návštěvě praktika: únava, která trvá týdny, opakované bolesti hlavy nebo kloubů, pH moči trvale mimo rozmezí 4,6–8,0.
• Máte nemocné ledviny nebo berete léky na tlak či srdce? Než výrazně přidáte ovoce, sušené ovoce nebo brambory, poraďte se s lékařem. Je v nich hodně draslíku.

K lékaři si vezměte seznam léků a doplňků, které užíváte, a záznamy z měření, pokud nějaké máte.

Doplňky stravy: co od nich čekat

Doplněk stravy, který by „odkyseloval“, neexistuje. Zinek přispívá k normálnímu acidobazickému metabolismu. Najdete ho v mase, vejcích, ovesných vločkách, luštěninách nebo ořeších. Doplněk dává smysl, když ho máte ve stravě málo.

Prášky z mladého ječmene jsou sušená šťáva z mladých listů, zelené směsi k ní přidávají třeba spirulinu nebo chlorellu. Zeleninu ani ovoce na talíři nenahrazují. Na etiketě sledujte hlavně, kolik suroviny je v denní dávce a pro koho přípravek není vhodný.

Další zelené potraviny najdete v kategorii Zelené potraviny, zinek v kategorii Zinek.

Časté otázky o překyselení

Článek je informativní a nenahrazuje vyšetření ani radu lékaře. Doplněk stravy není náhradou pestré a vyvážené stravy a zdravého životního stylu. Nepřekračujte doporučenou denní dávku.